Ámos 5, 21 – 25                              Římanům 13, 11 – 14                          Matouš 10, 16 - 33

   Je za námi vítání nového roku, pomalu si zvykáme na psaní letopočtu plného číslic dvě a máme před sebou narozeniny své církve. Její století jsme museli oslavit ve skromnosti a dnes to není o mnoho jiné. Covidová situace se příliš nemění. A lidstvo nezpokornělo. Zlobí se. Nechce věřit tomu, že není pánem světa. Takže milé sestry a bratři, milí duchovní, milí aktivní laikové, máme mnoho práce, abychom „vyrovnali cesty Páně a přímé činili stezky jeho“.

   Když začínám pracovat s menšími dětmi, ptám se jich, jak je to dávno, kdy se narodil Ježíš? „Umíte si to představit? Mohu vám pomoci. Kdy se narodily vaše  babička, prababička a pra pra babička?  Těch pra bychom museli naskládat asi sedmdesát vedle sebe, abychom se dostali do doby, kdy přišel na svět Ježíš Nazaretský. A kdy jsme se o něm dozvěděli ve střední Evropě? Na to by nám  těch pra…….babiček stačilo asi 43.“ A ještě jim to znázorním na šňůře. „Je to dávno, viďte?“

   I dnes věříme, že v Ježíši Kristu přišlo na náš svět Boží království.  Jak a co to znamená? Přijďte na biblickou hodinu, dozvíte se to. Proč není viditelné? Vždyť se svět stále utápí v problémech a žít je těžké. Od Ježíšových dob se podmínky k životu změnily, a jak! Ve většině zemí světa odpadla lidem mnohá fyzická dřina, zabydlely se moderní technologie a další se derou na svět. Zkrátily se zeměpisné vzdálenosti mezi lidmi. Změnilo se i to, jak člověk vnímá sebe. Je sebevědomý. Nerad se nechává vychovávat a nerad se dává vést. Myslí si, že zná cestu ke svému štěstí. Zná ji opravdu? Kdybych se uzavřela do čtyř stěn, možná bych tomu věřila. Ale protože jsem neustále mezi lidmi, ziji rodinným životem a  probírám se zprávami a aktualitami, které denně vycházejí, vím, že mnohé je  jinak.

   A na druhé straně Ježíšovo vedení člověka nic neztratilo na aktuálnosti, jeho slova vnímáme jako pravdivá i dnes. Jen si musíme uvědomit jiné „dobové pozadí“.

   Texty, které nás provázejí tímto slavnostním dnem, nás napomínají: .“..nemohu vystát vaše slavnostní shromáždění. Ať se valí právo jako vody, spravedlnost, jak proudící potok. Oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům…. Posílám vás jako ovce mezi vlky. Buďte obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.“ Postavila jsem vedle sebe slova proroka Amose, apoštola Pavla i Ježíše Krista. Všechna se týkají vyslání dávných i dnešních učedníků, které Ježíš potřebuje, aby nesli jeho zvěst světu. Jsme jeho ústy, rukama i nohama. Potřebuje nás celé a sám je nám k dispozici. „Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já přiznám před nebeským Otcem. Kdo mne však zapře před lidmi, toho i já zapřu před svým Otcem v nebi.“ Ponořte se do textu v Matoušově evangeliu 10, 16 -33. Učedník to nemá jiné na počátku misie, ani dnes.

   Jubilantům se přeje. Co popřát Církvi československé husitské dnes? Zapálené svědky. Učedníky, kteří se nezaleknou překážek při nesení evangelia, protože nesou obrazně řečeno drahokamy. Pravda, láska a soucit to jsou přeci drahokamy. Učedníky, kteří budou přinášet  evangelium srozumitelně a vždy laskavě.

Amen. 

Ema Blažková , L.P.2022