5. neděle po Zjevení
- Napsal Emanuela Blažková
- Zobrazení: 288
Iz 40, 21-31 1. Kor 9, 16-23 Marek 1, 29-39
Iz 40,21 Což o tom nevíte? Což jste neslyšeli? Neoznámili vám to už na počátku? Což nechápete, kdo položil základy zemi?
• 22Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání.
• 23Ten hodnostáře za nic nemá a jako s nicotou nakládá se soudci země.
• 24Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti, sotva jejich odnož kořeny do země zapustila, zaduje na ně a oni schnou a vichr je odnáší jako slámu.
• 25„Ke komu mě chcete připodobnit, aby mi byl roven?“ praví Svatý.
• 26„K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno? “ Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna.
• 27Proč říkáš, Jákobe, proč, Izraeli, mluvíš takto : „Má cesta je Hospodinu skryta, můj Bůh přehlíží mé právo?“
• 28Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze.
• 29On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému.
• 30Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají.
• 31Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.
1. Kor 9, 16Nemohu se chlubit tím, že kážu evangelium; nemohu jinak, běda mně, kdybych nekázal.
• 17Kdybych to činil ze své vůle, mám nárok na odměnu; jestliže jsem byl povolán, plním svěřený úkol.
• 18Zač tedy mohu čekat odměnu? Za to, že přináším evangelium zadarmo, že jsem se vzdal práva, které mám jako kazatel evangelia.
• 19Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal.
• 20Židům jsem byl židem, abych získal židy. Těm, kteří jsou pod zákonem, byl jsem pod zákonem, abych získal ty, kteří jsou pod zákonem – i když sám pod zákonem nejsem.
• 21Těm, kteří jsou bez zákona, byl jsem bez zákona, abych získal ty, kteří jsou bez zákona – i když před Bohem nejsem bez zákona, neboť mým zákonem je Kristus.
• 22Těm, kdo jsou slabí, stal jsem se slabým, abych získal slabé. Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé.
• 23Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl.
Mk 1, 29Když vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.
• 30Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.
• 31Přistoupil, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.
• 32Když nastal večer a slunce zapadalo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé.
• 33Celé město se shromáždilo u dveří.
• 34I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
• 35Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.
• 36Šimon a jeho druhové se pustili za ním.
• 37Když ho nalezli, řekli mu: „Všichni tě hledají.“
• 38Řekne jim: „Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, neboť proto jsem vyšel.“
• 39A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.
Sestry a bratři v Kristu, přátelé ,
pokud jsme vnímaví a pokorní, pak máme mnoho důvodů
k žasnutí, ať je nám kolik chce let. Nedíváme se už tolik na oblohu, protože zvlášť ve městech nám pohled na ni zastiňují vysoké budovy. V přírodě ji pozorujeme rádi, ale nebojíme se jí jako naši dávní předkové, protože si ji přibližujeme dalekohledy, létáme k ní a nad ni letadly a jinými vznášedly. Dokonce studujeme jiné planety a po Měsíci se můžeme projít. Věda nás zbavila strachu z neznáma, ale mnohým vzala pocit úžasu. Kde je nějaký Bůh, tajemno ? Tajemství má leda tak člověk před člověkem. „Bůh je mrtev“, znělo zpupné vyjádření filosofa Nietzeho. A pěkně se zabydlelo v celé Evropě, v Česku prý ještě víc. Stará smlouva mezi člověkem a Bohem je postavena na uznání, že Bůh je Někdo , vše stvořil a vše mu patří, je nezměrně moudrý a má živé bytosti v péči. Člověk by neměl podlehnout pocitu, že Bohu na něm nezáleží. Kdyby tomu věřil, nečetl by dodnes žalmy, v nichž hledá útěchu. Kdo v Hospodina doufají, nabývají nových sil, vznášejí se jako orlové na perutích … Musím připomenout naši sestru Zdeňku Děrdovou, čerstvou pětadevadesátnici, která mi vyprávěla, že už jako malá holčička chodila ráda do kostela. Běhala do něj sama, měla ho kousek od domova, a rodiče se podivovali. A ona – malý žabec – je vychovávala ke zbožnosti. „Pána Boha přece máme chválit. A když bydlí v kostele, tak tam za ním chodím,“ říkala jim. Karel Čapek v Továrně na Absolutno říká o Bohu: „Ano, On je nekonečný. V tom je ta svízel. Víte, každý si na Něm odměří svých pár metrů, a myslí si, že to je celý Bůh. Přisvojí si Ho takovou malou třásničku nebo odřezek, a myslí si, že ho má celého.“
Bůh nás stále překvapuje. Nejvíce tím, že mu přes naši nevěrnost nebo zpupnost nejsme lhostejní. Příběhy Nové smlouvy, která byla uzavřena mezi námi a Ježíšem, jsou příběhy nekončící záchrany, uzdravování a narovnávání člověka. Dnes jsme si připomněli uzdravení Petrovy (Šimonovy) tchýně a příště půjde o malomocného. A v naší současnosti o jde další lidi, kterým podají pomocnou ruku ti, kdo pro lásku Kristovu se budou pokoušet tuto lásku napodobovat. Kteří si budou všímat ne těch, jimž by mohli něco závidět, ale těch, kterým není co závidět, kteří natahují ruce po pomoci.
Obdivuji apoštola Pavla, když píše, že se stal všem vším pro to, aby alespoň některé získal pro evangelium. Pavel byl realista a věděl, že lidé nejsou lidi uhněteni podle jedné šablony. Nenesl zprávu o Ježíši – Záchranáři - mečem a násilím, ale láskou a moudrostí. Počítal s odmítnutím. Nade vše mu však byla Ježíšova blízkost a přál ji i druhým.
O Ježíšovu blízkost bychom měli usilovat i my dnes. Volat jej, plakat a úpět před ním, aby pohlédl na naše trápení s Covidem, které neustává. Mnozí tuší, že jen lidskými silami Covid nezdoláme. Některé lidi Covid stojí životy, jiné síly do vyčerpání (pečující zdravotníky, ale i ekononicky postižené lidi), další rozbité vztahy (ze ztráty svobody, neschopnosti rozumně nakládat s časem). O Ježíšovu blízkost bychom měli stát, protože on i dnes uzdravuje. A Boha Otce prosit, aby už byl konec této zkoušky.
Modleme se mnohem více, potřebuje to svět a potřebujeme to i my. Mnoho zmůže modlitba toho, který je Bohem ospravedlňován.
Nejste si příliš jisti, že to tak je? Vyzkoušejte, uvidíte….
EB