Jména Ježíš (Obřezání Páně)

Exodus 34, 1-7a                                                   Římanům 1, 1-7                                                         Lukáš 2, 15 -21

Moji  milí,

   než vstoupíte do kostela, pamatujte na 3 R: Roušky, Ruce, Rozestupy. Já bych přidala 4. R: RADOST. To svým rychvaldským, ale i nám zderazským vzkazuje sestra Jana Šilerová.

   Jen dvakrát za mé služby na Zderaze jsme se nesešli v posledním dni v roce. Vždy nás při podvečerní pobožnosti provázela píseň 271  - Rok starý v moře věků se noří již. Upravme si sloveso do minulého času a poděkujme nyní za uplynulý rok slovy písně:

   Rok starý v moře věků se vnořil již, ó přijmi oběť vděků a prosby slyš, ty věčný věků Králi, v němž není změn, slyš žalmy naší chvály, buď vroucně ctěn.

   Tys otvíral svou ruku a žehnal nám, tys chránil v světa hluku náš dům i chrám, ty sirotka i vdovu jsi v péči měl, tys na každý den znovu k nám v lásce zřel.

   Buď chvála tobě z toho, co jsi nám dal, ať málo nebo mnoho, ať ples či žal. Tys dobře věděl,Pane, co chtěl jsi dát, tvé jméno požehnané buď tisíckrát.

   Dějiny žádného národa nejsou procházkou růžovým sadem. Kdo víc by mohl vyprávět o utrpení, než Židé. A i přesto zní z úst žalmistových v žalmu 65: …K tobě (Bože) přichází každý smrtelník, neboť vyslýcháš naše modlitby. Navštěvuješ zemi, napájíš ji, zahrnuješ ji bohatstvím. Korunuješ rok svou dobrotou. Pastviny se stády pokrývají, údolí se oblékají obilím. Už křičí radostí! Ano, už zpívají!  Že jsme se celý rok potýkali  s Covidem-19?  A ještě jsme nevyhráli? A máme čisté svědomí, že jsme od počátku vzali pandemii vážně a ukáznili se? Nebo jsme vydávali víc energie na zlehčování situace, obcházení nutných zákazů a příkazů a snažili se prosadit si svou?

   Byla jsem upozorněna na rozhovor ČR Ostrava s Janou Šilerovou, emeritní biskupkou olomoucké diecéze. K poslechu ZDE.  (mimochodem včera měla kulatiny, tak jí v duchu vyprosme duševní svěžest a zdraví od Pána Boha). Při odchodu vám rozdám papírky s odkazem na tento 20minutový rozhovor. O vděčnosti se tam dozvíte víc, než dost.

   Civilní Nový rok není tak úplně novým rokem pro křesťanskou církev. My jej otevíráme Adventem. Máme už tedy trochu našlapáno. A prožili jsme radost z připomínky narození Božího Syna a víme tedy, na kom chceme založit svou důvěru v celý nový rok 2021. Ten loňský se docela hezky psal. Na psaní toho letošního si budeme chvilku zvykat. Vybrané texty Písma svatého nás vracejí do doby, kdy Židé dostali od Hospodina zákon. Začíná to v Exodu 24,12: …Hospodin k Mojžíšovi: „Vystup ke mně nahoru a zůstaň tam. Dám ti kamenné desky - zákon a přikázání - které jsem napsal k jejich vyučování.“ Náš úryvek je až po dalších 10 kapitolách. Tady se jedná o druhý pokus. Začtěme se do tohoto dramatického dění a hledejme paralely s dneškem a hledejme ponaučení. Hospodin je soucitný a milostivý, odpouštějící, avšak za nepravost volá k odpovědnosti. Desatero, návod jak žít, dal člověku proto, abychom měli rozumný žebříček hodnot. Abychom se radovali z toho, že jsme v péči Boha, na kterého žádný člověk nemá. Abychom k němu vzhlíželi s důvěrou a respektem, protože on nezrazuje. Abychom nelitovali času stráveného v jeho blízkosti. On nás učí, jak přistupovat k bližnímu. Generace před druhou světovou válkou to věděly. Světovou válkou zmatené lidstvo a u nás komunismem pokřivený národ vsadil na jinou kartu. Staré pravdy v lepším případě dal stranou a rozhodl se žít jinak. ŘK kněz Jaroslav Maxmilián Kašparů nás vidí jako bludné Holanďany. „Dospěli jsme k tomu“, říká, „že máme právo všechno dělat jinak, než to dělali předkové. A tak v době, kdy technika překonala všechny vzdálenosti, ale nevytvořila žádnou blízkost (filosof Martin Heidegger), máme problémy se svou zakořeněností a mezilidskými vztahy. Jak by to asi vypadalo, kdyby se strom rozhodl pro hledání nové cesty? Jednoho dne by se vytrhl z kořenů a šel si hledat nové místo, kde zakoření. Má na to právo - ale po cestě uschne. I my se pouštíme do experimentů, po nichž můžeme zahynout. Proto otevíráme nový rok 2021 připomínkou Desatera Božích přikázání.

   Apoštol Pavel, vyvolený služebník Ježíše Krista, nejen v listě do Říma vyprošuje milost a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. Totéž vyprošoval všem křesťanským obcím, které založil na území Malé Asie a Řecka. Totéž by vyprošoval i pro nás, kdyby nás znal. Na Ježíši Kristu založil svůj zralý a osvícený život. Pro něj žil a pro něj byl ochoten i zemřít. Nakazil se radostí pastýřů, které anděl nasměroval do chléva v Betlémě, kde Marie dala život Děťátku Ježíši. „Dnes se vám narodil Spasitel, váš Mesiáš a Pán.“  Když pastýři opustili svatou rodinu, oslavovali a chválili Boha za to, co směli zažít.

   Po osmi dnech, sděluje Písmo, byla na chlapci vykonána obřízka. Znamení uzavřené smlouvy mezi ním a Hospodinem. A bylo mu dáno jméno Ježíš. Jméno, které znamená Hospodin je spása.    

   To jméno mu vybral sám Bůh. Bylo sděleno andělem dřív, než ho matka počala. To jméno je naší nadějí i radostí.

Na závěr mi dopřejte popřát vám k novému roku tak, jak se sluší na Moravanku. Uděláte mi tím radost.
Vinšuji vám šťastný a veselý nový rok, abyste se dočkali Krista Pána napřesrok.
Abyste měli pohanky po hambalky, žita od štíta do štíta, pšeničky od hranice do hranice, kobzolí plné hromady, sto kop ovsa do stodoly a sto rýnských do toboly, do chlíva pěkná dvě telátka, do kolébky švarná dvě děťátka, aby vám nikdy nechybělo chleba a po smrti - fuk do neba!

Hambalky- druh patra ve stodole

EB