Adventní a vánoční slovo z náboženské obce
- Napsal Emanuela Blažková
- Zobrazení: 302
Adventní a vánoční slovo z náboženské obce
Církve československé husitské v Praze 2 – Novém Městě
Přátelé v Kristu,
letošní vstup do Adventu je jiný než v předchozích letech. Při probírání se korespondencí minulých let jsem v adventní době 2015 psala že „Evropou, v jejímž středu jsme, obchází strach z vlny migrantů, kteří se ve velkém usazují v západní Evropě a ve skandinávských zemích. Jsou v mnohém jiní než my, protože vyrostli v jiných kulturách a přinášejí jiná náboženství, i když mnozí věří v jednoho Boha. Žádní odborníci nejsou schopni předpovědět vývoj. Reakce našich spoluobčanů jsou různé, od přátelských až po velmi nenávistné“…. Dnes je jasné, že migranti nejsou náš problém, protože jsme je k nám, až na mimořádné výjimky, nepustili.
Náš problém, jakož i celého světa, je okem neviditelný virus, Covid 19. Změnil nám život a převrátil mnohé. Každý jsme v jiné situaci, protože žijeme své svébytné životy ve „svých mikrosvětech“. Před svátky, které má většina lidí ráda, nám svým způsobem učesal životy do jakéhosi unisona. Není možné utéci na hory, odjet do teplých krajin, navštěvovat adventní trhy v blízkosti i v dáli, protože nás omezují bezpečnostní opatření. Je to pro vás k vzteku? Nebo to vnímáte (a možná, že jste Covidem prošli nebo máte někoho v rodině, kdo stojí v první linii za záchranu nemocných a je už velmi vyčerpán) jako výzvu, abychom se zklidnili a místo dnešního poklusu zvolnili krok? Abychom začali chtít méně, ale zato do hloubky prožívali to, co právě prožíváme?
Připravujeme se na Advent a Vánoce 2020. Přesněji: v předstihu týdnů nás na ně i v této době připravují obchodní řetězce. V nákupní horečce člověk nejlépe zapomíná na strach. Vánocům předchází Advent. Advent je cesta, kterou máme v klidu projít, abychom se na jejím konci mohli sklonit nad kolébkou (vlastně žlabem se slámou), v němž leží novorozeně lidského rodu, Boží syn, Ježíš. Přišel na svět pro naše dobro. Přišel otupit odedávna vyznávaný názor, že jsme se narodili, abychom svůj život v tomto slzavém údolí prožili s maximálním prospěchem pro sebe. Jinak bychom mohli být viděni jako slaboši. V různých dobách tento názor nabíral a zase ztrácel na síle. A dnes se zdá být opět silný. Zanechává za sebou mnoho sobectví a velké krutosti.
Máme se nechat znejistit, když naše zkušenosti říkají, že vidět druhého vedle sebe a považovat ho za bližního není slabost, ale požehnání, protože mohu s ním či vedle něj prožít mnoho radosti? Že nebýt uzavřený a podezíravý nemusí přinášet samá zklamání? Že opřít se o neviditelného, ale mocného Boha neznamená totéž jako opřít se o berličku, kterou zhotovil třeba ze dřeva člověk a která je chatrná a láme se?
V Písmu svatém v této době můžeme číst u evangelisty Marka:
„ 2Je psáno u proroka Izaiáše: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. 3Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ 4To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ 5Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. 6Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel.
7A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. 8Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“ (Mk 1,1-8)
A Pavel, velký starověký apoštol, píše křesťanům do Galácie:
„Když se naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, 5aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. 6Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. 7A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic. (Gal 4,4-7)
Ať jsou vaše nadcházející sváteční dny přes všechny starosti a úzkosti radostné. Ať vás naplní důvěrou, že na světě máme mocného Přímluvce, který nám rozumí a má nás nade vše rád. Jít životem s ním je štěstí.
Ing. Martin Wiener, předseda RS
Mgr. Emanuela Blažková,farářka
V Praze dne 24.11.2020